První čtení: Izajáš 51, 12-16
Druhé čtení: Jan 20, 11-18

„Lidstvo oddělené a odloučené od svého pramene nutně zemdlí“. Tuto větu najdeme ve  známé Útěše z filosofie platónského a křesťanského filosofa Boethia. Mínil tím Boží milost, třebaže jeho traktát napsaný ve vyhnanství, byl veskrze filosofický.

Takovou útěchu, nikoli utěšování, která se může stát hybnou silou  našich životů, dostáváme z Ducha svatého, Ducha Ježíšova, který tu byl odedávna, už na začátku Bible se o něm píše, že se vznášel nad vodami, a tak tomu rozumíme, že jeho dechnutím všichni přijali život, protože „duch“ a „dech“ se řekne hebrejsky stejně – ruach. Jako bez dechu není fyzického života, tak bez Ducha také není života s Bohem, jinými slovy není skutečné útěchy a skutečné naděje.   

Ke stažení: 

ccekv-20240519-svatodusni-nedele.mp3

Ježíš, nikoli car, toť smysl evropských dějin a demokracie. 

Ke stažení: 

ccekv-20220320.mp3