Přeskočit navigaci.

Kázání 1. 11. 2020 (text)

Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista
Zdravím vás, bratři a sestry z karlovarského i chodovského sboru.

Poslyšme biblický oddíl určený pro tuto neděli:


Zjevení Janovo 7:9-17

Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou.
A volali velikým hlasem: "Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi."
A všichni andělé se postavili kolem trůnu, kolem starců i těch čtyř bytostí a padli před trůnem tváří k zemi, klaněli se Bohu a volali: "Amen! Dobrořečení i sláva a moudrost, díky a čest i moc a síla Bohu našemu na věky věků. Amen!"
Jeden z těch starců na mne promluvil: "Kdo jsou a odkud přišli ti v bílém rouchu?"
Řekl jsem: "Pane můj, ty to víš!" A on mi řekl: "To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově.
Proto jsou před trůnem Božím a slouží mu v jeho chrámě dnem i nocí; a ten, který sedí na trůnu, bude jim záštitou.
Již nebudou hladovět ani žíznit, ani slunce nebo jiný žár jim neublíží, neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu s očí."

Milí bratři a sestry v Karlových Varech a v Chodově,

jsem rád, že můžeme být aspoň takto ve styku. Jistě nejste bez starostí, modlíme se doma za Vás i za ty z Vás, o nichž víme, že čelíte nesnadným zkouškám. Klidně mne můžete zavolat, rád Vás uslyším, připomínám moje číslo 736 500 708.

Sestry a bratři,
jsme součástí společenství víry, můžeme se za sebe přimlouvat, a jsme součástí ještě širšího společenství, než můžeme okem dohlédnout, jak nám to pěkně vykresluje apoštol Jan v knize Zjevení.
Jde o veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, taková je církev, církev, která je už u Boha, v nebi, církev zvítězilá. Proto jsou oblečeni do bílého, křestního roucha pokřtěných a v rukou drží palmové ratolesti, to je znamení vítězů.

Ježíš Kristus je vítěz, náš Pán, Pastýř, Hlava církve. To je ten, který sedí na trůnu a jemuž církev zvítězilá a nebeské zástupy andělů zpívají nekonečné chóry chval a děkování. To je ta nebeská bohoslužba, která stále probíhá, a my se k ní na zemi pouze připojujeme.

Tato vize nebeského Jeruzaléma je pro nás důležitá. Podrží nás, když klesáme, protože nám zprostředkovává cíl našeho pozemského putování. Když zahlédneme cíl, hned se člověku kráčí snadněji. Nehledě na to, že bratři a sestry, kteří již dosáhli cíle, se za nás přimlouvají, při našem běhu víry nám tleskají, fandí nám a těší se na nás. Jsme všichni jedna duchovní rodina, která je vzájemně propojena, jsme tělem Kristovým, ani smrt nás nemůže izolovat, tím méně nějaký koronavirus.

Vidění z poslední knihy Bible navazuje na zaslíbení Abrahamovi z první knihy Bible, kde Hospodin slibuje prvnímu z patriarchů, že jeho potomstva bude jako hvězd na nebi či jako písku na mořském břehu. V Kristově rodině se toto dokonává, jsme jeden veliký zástup, zástup nevyčíslitelný, a přece každý z nás má pro Pána Boha jedinečnou hodnotu, každý je cenný, nikdo není postradatelný, Pán má pro každého z nás, pro každého z našich drahých, pro každého i z jiné části zeměkoule otevřenou náruč.

Již nebudou hladovět ani žíznit, ani slunce nebo jiný žár jim neublíží, neboť Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu s očí."

Utrpení a slzy jednou pominou. Zatím však nepominuly, zatím ještě žijeme v slzavém údolí. A je naším úkolem, abychom se snažili – každý v okruhu svého života, svého vlivu, svých možností – být vůči druhým ohleduplní, a nejen vůči lidem, také vůči přírodě, která je Božím stvořením a která je také zahrnuta do Boží lásky, vždyť náš Pán je nazván Beránkem, a to, co lidi i ostatní tvory spojuje, je voda, právě Beránek nás povede k pramenům vod. Voda je nejcennější surovina, sama je obrazem i důkazem života. Nic živého se bez ní neobejde.

Buďme vděčni, že letošní rok, který je pro nás spojen s pandemií, je také i rokem deště. Za vodu jsme se modlili, voda přišla, jen se jako lidé musíme chovat tak, abychom svým působením přirozené procesy v přírodě nezatěžovali a nezamezovali. Omezení, kterým nyní čelíme, je jen malá daň za to, jak sami jako lidstvo omezujeme život na Zemi. Je čas revidovat své postoje a své priority. Abychom už v našich podmínkách připravovali a upravovali cesty - k pramenům života.

Tou nejpřímější cestou je následování toho, kdo je cestou, pravdou a životem, toho, kdo za nás zemřel, toho, v jehož krvi smíme pomyslně vyprat svá roucha zašpiněná hříchem. I my máme máslo na hlavě. Nikdo z nás není bez hříchu, všichni potřebujeme Boží odpuštění a často i odpuštění našich bližních, kterým jsme ublížili. Když však toto pokání a revizi života podstoupíme, dostáváme se na stranu vítěze, jsme zahrnuti mezi „svaté“, ostatně dnes je slavnost Všech svatých, 1. listopad, svátek, který se slaví nejen v katolickém prostředí, ale i v církvích anglikánských a luterských. Je na místě se k němu vracet a připomínat si vizi nebeského Jeruzaléma, do něhož patří veliký zástup složený ze všech ras, kmenů, národů a jazyků. Tam je, jak věříme a doufáme, i místo pro nás, českobratrské evangelíky. I my chceme být součástí celku církve, a jsme jí – skrze křest a víru.

Toto vidění věcí nebeských, které nejsou jen záležitostí budoucnosti, ale i přítomnosti, to, co se zde popisuje, se totiž v nebi už nyní reálně děje, toto vidění v nás má rozkřesat touhu po tom, abychom se do tohoto nebeského zástupu také směli zařadit, touhu po nebi, po Bohu, po dobru. Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože! (žalm 42).

Bratři a sestry, možná jste se pustili do četby žalmů, jak jsem to před dvěma týdny ohlásil, denně čteme pět žalmů, nyní se nacházíme uprostřed žaltáře, máme za sebou 75 žalmů a před sebou dalších 75.
Přeju Vám všem tyto čtenářské, písmácké zážitky, žalmy jsou kniha, která zklidňuje, která nás srovnává, která nás slaďujeme s biblickou spiritualitou, která činí naší modlitbu vnitřní potřebou, žádostí a touhou.

I náš Pán se modlil žalmy. Žalmy tvoří vlastní modlitební knihu církve. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.
S Ním nebudu míti nedostaku. Bez něj – i kdybych měl všechny statky světa – mi něco podstatného schází. 

Už jsme výše zmínili začátek žalmu 42 obrazem laně dychtící po bystré vodě. Ten žalm končí výhledem, který smíme přijmout i jako slovo pro nás:
„Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh.“

Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou.
A volali velikým hlasem: "Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi."


Pomodleme se:

Pane Ježíši, děkujeme ti, že se k tobě můžeme v těchto časech ještě víc přiblížit, že si můžeme ještě víc vážit toho, že ti patříme a že tě smíme následovat. Děkujeme za tvou lásku, za tvou péči, za tvou přítomnost mezi námi, za to, že i když k tobě voláme ze svých komůrek a pokojíků, ty nás slyšíš a rád slyšíš.

Drž a posiluj ty, kdo se snaží chránit přírodu, tvé stvoření. Kdo sází nové stromy, kdo se starají o zvířata, kdo hledají způsoby, jak nezatěžovat tuto planetu znečištěním a zbytečným odpadem. Buď s těmi, kdo si váží každého života, a zápasí o něj.
Dávej novou sílu těm, kdo slouží druhým, zejména zdravotníkům a pečovatelům, uzdrav nemocné, potěšuj zarmoucené, dávej pokoj těm, kdo umírají i novou naději těm, kdo se snaží vnášet do společnosti dobro.
Prosíme o celý svět, dotkni se nás svou hojivou mocí.

Požehnej i naším dvěma sborům, karlovarskému i chodovskému, ostatním církvím v našem kraji a celé tvé církvi po vší tváři země.
Spolu s velikým zástupem z nejrůznějších ras, kmenů, národů a jazyků k tobě voláme:
Otče náš, který jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi, chléb náš vezdejší, dej nám dnes, a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme naším viníkům. Neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.


Poslyšme slova poslání z listu Koloským (3:1-11):

Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem. Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě.
Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou. Pro takové věci přichází Boží hněv.
I vy jste dříve tak žili.
Ale nyní odhoďte to všecko: zlobu, hněv, špatnost, rouhání, pomluvy z vašich úst. Neobelhávejte jeden druhého, svlecte se sebe starého člověka i s jeho skutky a oblecte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele.
Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný - ale všechno a ve všech Kristus.

Přijměme áronské požehnání:

Ať ti Hospodin žehná a chrání tě.
Ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv.
Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem. Amen.