Kázání 17.1. 2021 - Martin T. Zikmund

Milí přátelé, bratři a sestry, dnes máme 17. leden L. P. 2021

Poslyšme vstupní biblické slovo pro tuto neděli, druhou po Zjevení Páně:
Hlahol Bohu celá země! Pějte žalmy k slávě jeho jména, jeho chválu šiřte chvalozpěvem.

Poslyšme nyní, děti i dospělí evangelium pro tuto neděli. Je zapsáno u Jana ve 2. kapitole, prvních 11 veršů:  
Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“ Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.

Milí bratři a sestry, milé děti

první veřejná akce, které se Ježíš účastní podle líčení Janova evangelia, je svatba.
Už jste někdy byli na svatbě? Svatba bývá radostná, pokud se ženich a nevěsta mají rádi a chtějí tak před ostatními svou lásku dosvědčit. Jak se ale ti dva dají dohromady, to je strašně různé, na to není žádný recept. Dnes se mnozí seznamují přes seznamky, v dávných dobách se zase některé sňatky domlouvaly přes rodiče, kdybyste se ptali různých manželů, co je přivedlo k sobě, dostali byste odpovědi nejrozmanitější.

Kdysi se mi stala taková zvláštní věc. Na jedné chalupě na Valašsku se měla sejít mládež. Čekali jsme i návštěvu z jednoho nedalekého města. Přijel mladý muž, jehož jsme znali, spolu s dívkou, kterou jsme neznali. Nějak jsme předpokládali, že patří k sobě. Když pak bylo společné jídlo a nedostávalo se nám talířů, tak jsem požádal ty dva, aby jedli z jednoho talíře. Tehdy prý mezi nimi přeskočila jiskra….Neuplynul ani rok a přišli mne požádat, abych je oddal. Ani jsem netušil, co jsem tehdy bezděky způsobil. Když přeskočí mezi mužem a ženou jiskra a nic nebrání, aby se vzali, tak se koná svatba.  Dnes se znovu svatby stávají velkou událostí. Dokonce existují různé svatební agentury, které vám pomohou vše zařídit podle vašich představ.

I v dobách Pána Ježíše byla svatba velká událost. Bylo zvykem a takřka pravidlem, že bylo pozváno mnoho příbuzných, známých, krajanů a sousedů. Všeho mělo být dostatek. Když byl někdo chudý, tak se málokdy napil vína nebo najedl masa, ale jestliže byl pozván na svatbu, najednou si mohl konečně užít. Svatby byly jakýmsi předobrazem Božího zaslíbení Izraeli skrze proroka Jeremjáše: „Tehdy se bude v tanci radovat panna i jinoši i starci. Jejich truchlení změním ve veselí, místo strasti jim dám útěchu a radost.“   
Jenže co to, na svatbě v Káně Galilejské, kam byl pozván Ježíš s učedníky i se svou maminkou, najednou došlo víno. To bylo dost nepříjemné. Hrozilo, že to poškodí hostitele, že se o nich budou říkat nepěkné věci. Marie si toho hned všimla a řekla to Ježíšovi. Ježíš jí sice neodpověděl moc galantně, jako by ji odbyl, ale ve skutečnosti jednal. Na její přímluvu učinil první ze svých znamení. Proměnil vodu ve víno.
Jak to udělal? Nevíme. Když jednou vinohradská mládež tento oddíl zahrála jako scénku, tak si s tím poradili šalomounsky. Do porcelánové konvice dali nejprve vskrytu trochu malinového sirupu a pak do něj před zraky diváků lili vodu. Všichni viděli, že do té nádoby nalévají čirou vodu. A když z té konvice plnili skleničky hostům, tak z něj tekla tekutina nápadně podobná červenému vínu.
Ve skutečnosti to vůbec nemusíme řešit, jak ten zázrak vznikl. Ježíš nedělal své zázraky proto, abychom hloubali nad tím, jak je provedl. Záleželo mu víc na významu těchto „znamení“. A ten význam zde je jednoznačný. Boží království je jako svatba. Je to radost a veselí. Evangelium je radostná zvěst o Boží lásce vůči nám. To, co získáváme vírou, nám má ještě prohloubit radost ze všech darů, které od Pána Boha dostáváme.  Ježíš je dárcem radosti.
Jeden posměváček si tropil smích ze svatého Jeronýma, který byl velkým znalcem Písma, a vypočítal mu, že Ježíš na svatbě v Káně proměnil přes tři sta litrů vody ve víno, třebaže svatební společnost už byla řádně podnapilá. Uštěpačně se ho ptal, jestli snad svatebčané vypili potom ještě tolik vína navíc.
Jeroným tomu člověku klidně odvětil: „Nikoli, z toho vína pijeme totiž dodnes!“

To byla skvělá odpověď. Ježíš je živý Pán, jeho dílo je živé, jeho Duch stále působí. To, co je popsáno v evangeliích, je proces proměny, který trvá dodnes. Proměny smutku v radost, kamene v život, ochromení v pohyb. Proměny, která se děje na této zemi, v okolnostech, které známe, uprostřed tohoto světa. Proto přišel Ježíš, aby proměňoval svět zevnitř.  Ježíš nás proměňuje jako proměnil vodu ve víno. Ta radost nemusí být vždy stejně patrná, ale měla by mít dno hluboké jako studna. Neměla by být jen povrchní.  A i když i nás někdy přepadají chmury a všelijaké smutky, vždyť jsme lidé, nikoli andělé, tak i tak by na nás mělo být patrno, že jsme pozváni na svatbu. A že už nyní smíme okoušet víno Boží milosti a dobroty. To je ostatně také smysl svaté večeře Páně. Zažívat už nyní závdavek toho, co jednou přijde v plnosti.

Boží království je totiž několikrát v Písmu přirovnáno ke svatbě. Pozvánku na ni dostávají všichni lidé, ale přijmout ji mohou jen svou vírou a láskou. A tak v důvěře a lásce se radujme z toho, že naše jména jsou zapsána v nebesích, že jsme sice chudí na své vlastní zásluhy, ale Pán Bůh nás přesto přijímá a zve nás do své radosti. Ostatně – On je ženich a církev nevěstou. „Radujeme se a veselme se a chválu vzdávejme jemu, neboť přišla svatba Beránkova a manželka jeho – církev – připravila se. Blahoslavení, kdož jsou pozváni k večeři Beránkově….“  Amen.

Modleme se:

Chválíme tě a velebíme, Pane Ježíši, králi králů a Pánu pánů. Děkujeme ti za to, že rozumíš lidské touze po radosti, dobru, družnosti a solidaritě. Děkujeme, že chceš naplňovat tento svět touto svou dobrou vůli a poselstvím. Odpusť nám naše sobectví, odpusť, kdy škodolibě ukazujeme na ty, kterým se něco nepovedlo.
Prosíme tě, abys nás převedl i přes tu obrovskou vlnu pandemie a náš sbor i sousední sbory a církve v této době ještě posílil a zocelil ve víře, kterou nám dáváš. Prosíme tě o Duchu svatého, Ducha síly, lásky, rozvahy a odvahy.
Posiluj všechny, kdo pomáhají druhým, požehnej každou snahu po dobru. Ať už od křesťanů nebo nekřesťanů. Děkujeme, že můžeme poznávat, že duha tvé milosti a lásky se klene nad námi nade všemi, nad celým naším světem.
Prosíme všechny páry, které v posledních letech měly svatbu, dej, aby vždy znovu se dokázaly radovat jeden ze druhého a objevovat, co v něm od Pána Boha přijaly. Prosíme, abys je v pravý čas podle své vůle obdaroval také dětmi, a požehnal je. Buď s učiteli a vychovateli a také se školními dětmi, které jsou jim svěřeny, dej jim výdrž i v těchto časech, kdy je tak nesnadné učit i učit se.  Uč nás vždy s novou důvěrou se k tobě modlit a tobě se odevzdávat:

Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi, chléb náš vezdejší, dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme naším viníkům. Neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.

AŤ TI HOSPODIN ŽEHNÁ A CHRÁNÍ TĚ.

AŤ HOSPODIN ROZJASNÍ NAD TEBOU SVOU TVÁŘ A JE TI MILOSTIV.

AŤ HOSPODIN OBRÁTÍ K TOBĚ SVOU TVÁŘ A OBDAŘÍ TĚ POKOJEM. AMEN.

Svatopluk Karásek Svatba v Káně - https://www.youtube.com/watch?v=q2IZl8Hb5oM

Svatba v Káni Galilejské hra - https://deti.vira.cz/files/files/pracovni-listy/SvatbavKani_hra.jpg