Stručná historie sboru
Již v roce 1554 se Karlovy Vary staly městem, oddaným Lutherově reformaci církve. I zde však po třicetileté válce proběhla rekatolizace a teprve kolem roku 1850 zde začali němečtí evangelíci vytvářet církevní sbor augsburského vyznání. Postavili také kostel Petra a Pavla, který dodnes slouží jako místo bohoslužeb a dnes je v péči Církve československé husitské.
Českobratrská církev evangelická založila v tomto městě kazatelskou stanici, náležející ke sboru v Lounech, již v roce 1933. V té době ale v Karlových Varech nebylo mnoho Čechů.
K silnému oživení církevního života došlo až po 2.světové válce, kdy sem přibyli jak evangelíci z českého vnitrozemí, tak velká skupina evangelíků českého původu z Horního Slezska, Polska, Volyně, ale i ze Slovenska a Maďarska. Zůstalo zde i několik německých neodsunutých rodin. Všechny tyto skupiny začaly budovat svoje nové společenství, které se jako farní sbor osamostatnilo k 1.květnu 1951.
V letošním roce v květnu tedy sbor vzpomínal na šedesát let samostatné existence. Připomenul si to při slavnostních bohoslužbách, jichž se zúčastnil bratr synodní senior Joel Ruml a sestra synodní kurátorka Lia Valková. Při této příležitosti byl vydán i malý almanach, který mapuje posledních 10 let vývoje sboru. Předchozí almanach byl vydán k padesátému výročí. (udělat proklik na text).
Během uplynulých šedesáti let ve sboru sloužili tito kazatelé | ||
Lubomír Miřejovský | 1949-1950 | zemř.2002 |
Václav Hrubý | 1952-1953 | zemř.13.9.1964 |
Jan Barthell |
1953 | zemř.16.3.1953 |
Jaromír Sečkař | 1953-1954 | zemř.29.11.1997 |
Jiří Zejfart | 1954-1978 (ztráta st.souhl.) |
|
Blahoslav Hájek |
1983-1988 |
|
Josef Kejř |
1989-1999 | |
Ivona Linhart |
1999-2001 | |
Miloslav Nekvasil |
2001-2003 |
|
František Pavlis | 2003-2008 | |
Pavel Klimeš |
2009-2017 | |
Martin Zikmund |
2017 |
Obtížné je vyjmenovat všechny ty, kteří v průběhu šedesátileté práce ve sboru se o jeho činnost zasloužili. Byla jich celá řada a jejich úsilí se zvyšovalo zejména v dobách, kdy sbor nebyl obsazen kazatelem. Především v době, kdy farář Jiří Zejfart ztratil státní souhlas k výkonu své služby, zastoupila jej v mnoha směrech sestra PhMr. Věra Ulmanová, která vykonávala funkci kurátorky, ale jako ordinovaná presbyterka také vedla bohoslužby, křtila a oddávala. Při oslavách šedesátého výročí sboru obdrželi bratři Ladislav Ulman a Lubomír Chyba od církve medaili vděčnosti, první z nich i v posmrtné vzpomínce na svou zesnulou manželku.