Pozvedám se oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc má jest od Hospodina, on učinil nebesa i zemi. (Ž 121, 1n)

Milé děti a mládeži, dám vám hádanku z Hobita. Poslouchejte:

Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, květy, zvířata i ptáci; hryže kov i pláty z ocele, tvrdý kámen na prach semele; města rozvalí a krále skolí, vysokánské hory svrhne do údolí.

Co to asi je? Ano, je to čas. Plynutí času. Čas nevidíme, a přece je čas na nás vidět. Když se podíváme na svou fotku před třemi lety a pěti lety, vidíme velký rozdíl. Tehdy jsem chodil do první třídy, nyní do čtvrté, šesté nebo deváté. Někdo už je na střední škole. Čas sám není přímo vidět, ale když se podíváme třeba na vteřinovku na stopkách, tak si všimneme, jak rychle uhání.

My jsme vstoupili před pár dny do nového roku 2021.

Druhá adventní neděle

Vstupní slovo: Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády (Izajáš 40, 10a)

Nejprve slovo pro děti:

Milé děti,

jednou vyprávěl starý indián svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: „Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky.

Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek, sobectví, namyšlenost, hrubost, nenávist, sebestřednost a falešnost.

Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, naděje, empatie, štědrost, věrnost, soucit, důvěra a víra.“

Vnuk o tom chvíli přemýšlel a potom se zeptal: „A který vlk vyhraje?“

Starý indián odpověděl: „Ten, kterého pravidelně denodenně krmíš...“
(José Carlos Bermejo, Vlídné příběhy)
 

První adventní neděle 29. listopadu 2020
Vstupní slovo:
„K tobě pozvedám svou duši, Hospodine, můj Bože, v tebe důvěřuji, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou nejásají moji nepřátelé. Vždyť nikdo z těch, kdo v tebe doufají, nepadne do hanby.“
Žalm 24
    Davidův; žalm. Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.
    To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy.
    Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě?
    Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.
    Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy.
    To je pokolení těch, kdo se na jeho vůli dotazují. Ti, kdo hledají tvou tvář – toť Jákob.

Milí bratři, milé sestry, moc Vás pozdravuji v neděli 22. listopadu. Je to poslední neděle církevního roku, něco se uzavírá, aby něco jiného se zase otevřelo. Je příznačné, že liturgický rok vrcholí na podzim,
podzim je i pro nás metaforou zralosti, mluví se i o podzimu života.

Dovolte mi zcela neliturgicky zařadit báseň Rainer Maria Rilkeho (1875-1926) o podzimu, báseň, která je zároveň i plachým vyznáním víry.

PODZIM
Jak z dálky padá listí, padá sem
jak ze zahrad, jež vadnou v rajské dáli;
ty listy jako by vše popíraly.

A ze všech hvězd padá jak ořech zralý
za nocí do samoty těžká zem.

Padáme všichni. I ta ruka má.
A pohleď na druhou: už padá za ní.

A přece s nekonečnou něhou chrání
Kdosi ty pády svýma rukama.
 

Poslyšme dnešní evangelium: Matouš 25, 1-13

Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
(Matouš 5, 8)

Zdravím vás, bratři a sestry z karlovarského i chodovského sboru.
Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista
Dnes je neděle 15. listopadu L. P. 2020.

Poslyšme čtení pro tuto neděli, které je vzato z Evangelia podle Lukáše 10, 38-42. 

Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo.
Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“
Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“

Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista
Zdravím vás, bratři a sestry z karlovarského i chodovského sboru.

Poslyšme biblický oddíl určený pro tuto neděli:

Zjevení Janovo 7:9-17

Vstupní slovo:

Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré
a co od tebe Hospodin žádá:
jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství
a pokorně chodil se svým Bohem.

Píseň Krásná je modrá obloha, etc.
https://soundcloud.com/ecirkev/1-j-crueger-a-p-pokorny-krasna?in=ecirkev...

Modlitba:
Všemohoucí Bože, Stvořiteli nebe i země, děkujeme ti, že jsi nás stvořil a na tento svět postavil, abychom ti radostně sloužili, tvé jméno oslavovali a chodili po cestách pravdy a spravedlnosti. Přiznáváme a vyznáváme, že často zapomínáme na toto své vysoké poslání. Tvého zákona si neumíme dost vážit a ačkoli neseme jako křesťané na sobě jméno Kristovo, nejsme mu právi. Odpusť nám to, prosíme, naprav nás, obměkči naše srdce, dej nám