Přeskočit navigaci.

Stručná historie sboru

symbol2_small

Již v roce 1554 se Karlovy Vary staly městem, oddaným Lutherově reformaci církve. I zde však po třicetileté válce proběhla rekatolizace a teprve kolem roku 1850 zde začali němečtí evangelíci vytvářet církevní sbor augsburského vyznání. Postavili také kostel Petra a Pavla, který dodnes slouží jako místo bohoslužeb a dnes je v péči Církve československé husitské.

    Českobratrská církev evangelická založila v tomto městě kazatelskou stanici, náležející ke sboru v Lounech, již v roce 1933. V té době ale v Karlových Varech nebylo mnoho Čechů.

    K silnému oživení církevního života došlo až po 2.světové válce, kdy sem přibyli jak evangelíci z českého vnitrozemí, tak velká skupina evangelíků českého původu z Horního Slezska, Polska, Volyně, ale i ze Slovenska a Maďarska. Zůstalo zde i několik německých neodsunutých rodin. Všechny tyto skupiny začaly budovat svoje nové společenství, které se jako farní sbor osamostatnilo k 1.květnu 1951.

    V letošním roce v květnu tedy sbor vzpomínal na šedesát let samostatné existence. Připomenul si to při slavnostních bohoslužbách, jichž se zúčastnil bratr synodní senior Joel Ruml a sestra synodní kurátorka Lia Valková. Při této příležitosti byl vydán i malý almanach, který mapuje posledních 10 let vývoje sboru. Předchozí almanach byl vydán k padesátému výročí. (udělat proklik na text).

                    

Během uplynulých šedesáti let ve sboru sloužili tito kazatelé  
Lubomír Miřejovský 1949-1950 zemř.2002
Václav Hrubý 1952-1953 zemř.13.9.1964
Jan Barthell
1953 zemř.16.3.1953
Jaromír Sečkař 1953-1954 zemř.29.11.1997
Jiří Zejfart 1954-1978
(ztráta st.souhl.)
Blahoslav Hájek
1983-1988
Josef Kejř
1989-1999
Ivona Linhart
1999-2001
Miloslav Nekvasil
 2001-2003
František Pavlis 2003-2008
Pavel Klimeš
2009

Obtížné je vyjmenovat všechny ty, kteří v průběhu šedesátileté práce ve sboru se o jeho činnost zasloužili. Byla jich celá řada a jejich úsilí se zvyšovalo zejména v dobách, kdy sbor nebyl obsazen kazatelem. Především v době, kdy farář Jiří Zejfart ztratil státní souhlas k výkonu své služby, zastoupila jej v mnoha směrech sestra PhMr. Věra Ulmanová, která vykonávala funkci kurátorky, ale jako ordinovaná presbyterka také vedla bohoslužby, křtila a oddávala. Při oslavách šedesátého výročí sboru obdrželi bratři Ladislav Ulman a Lubomír Chyba od církve medaili vděčnosti, první z nich i v posmrtné vzpomínce na svou zesnulou manželku.