Druhá adventní neděle

Vstupní slovo: Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády (Izajáš 40, 10a)

Nejprve slovo pro děti:

Milé děti,

jednou vyprávěl starý indián svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: „Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky.

Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek, sobectví, namyšlenost, hrubost, nenávist, sebestřednost a falešnost.

Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, naděje, empatie, štědrost, věrnost, soucit, důvěra a víra.“

Vnuk o tom chvíli přemýšlel a potom se zeptal: „A který vlk vyhraje?“

Starý indián odpověděl: „Ten, kterého pravidelně denodenně krmíš...“
(José Carlos Bermejo, Vlídné příběhy)
 

První adventní neděle 29. listopadu 2020
Vstupní slovo:
„K tobě pozvedám svou duši, Hospodine, můj Bože, v tebe důvěřuji, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou nejásají moji nepřátelé. Vždyť nikdo z těch, kdo v tebe doufají, nepadne do hanby.“
Žalm 24
    Davidův; žalm. Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.
    To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy.
    Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě?
    Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.
    Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy.
    To je pokolení těch, kdo se na jeho vůli dotazují. Ti, kdo hledají tvou tvář – toť Jákob.

Milí bratři, milé sestry, moc Vás pozdravuji v neděli 22. listopadu. Je to poslední neděle církevního roku, něco se uzavírá, aby něco jiného se zase otevřelo. Je příznačné, že liturgický rok vrcholí na podzim,
podzim je i pro nás metaforou zralosti, mluví se i o podzimu života.

Dovolte mi zcela neliturgicky zařadit báseň Rainer Maria Rilkeho (1875-1926) o podzimu, báseň, která je zároveň i plachým vyznáním víry.

PODZIM
Jak z dálky padá listí, padá sem
jak ze zahrad, jež vadnou v rajské dáli;
ty listy jako by vše popíraly.

A ze všech hvězd padá jak ořech zralý
za nocí do samoty těžká zem.

Padáme všichni. I ta ruka má.
A pohleď na druhou: už padá za ní.

A přece s nekonečnou něhou chrání
Kdosi ty pády svýma rukama.
 

Poslyšme dnešní evangelium: Matouš 25, 1-13

Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
(Matouš 5, 8)

Zdravím vás, bratři a sestry z karlovarského i chodovského sboru.
Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista
Dnes je neděle 15. listopadu L. P. 2020.

Poslyšme čtení pro tuto neděli, které je vzato z Evangelia podle Lukáše 10, 38-42. 

Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo.
Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“
Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“

Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista
Zdravím vás, bratři a sestry z karlovarského i chodovského sboru.

Poslyšme biblický oddíl určený pro tuto neděli:

Zjevení Janovo 7:9-17

Vstupní slovo:

Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré
a co od tebe Hospodin žádá:
jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství
a pokorně chodil se svým Bohem.

Píseň Krásná je modrá obloha, etc.
https://soundcloud.com/ecirkev/1-j-crueger-a-p-pokorny-krasna?in=ecirkev...

Modlitba:
Všemohoucí Bože, Stvořiteli nebe i země, děkujeme ti, že jsi nás stvořil a na tento svět postavil, abychom ti radostně sloužili, tvé jméno oslavovali a chodili po cestách pravdy a spravedlnosti. Přiznáváme a vyznáváme, že často zapomínáme na toto své vysoké poslání. Tvého zákona si neumíme dost vážit a ačkoli neseme jako křesťané na sobě jméno Kristovo, nejsme mu právi. Odpusť nám to, prosíme, naprav nás, obměkči naše srdce, dej nám

Modlitba: Pane Ježíši, ty jsi cestou, pravdou a životem, pastýřem ovcí a našimi dveřmi do nebeského domova, prosíme, abychom směli i v těchto dnech zakoušet tvou přítomnost, tvou účast na našich starostech, tvou útěchu a tvou pomoc. Děkujeme, že smíme svou naději postavit na Tobě. Amen.

První část: příběh (nejen pro děti)

Poslyšme osobní vzpomínku evangelického faráře Wilhelma Busche s názvem Odpuštění:

Na své mládí vzpomínám vždycky velice rád. Měli jsme ty nejlepší rodiče, kteří kdy žili. Právě proto, když si vzpomenu na některý nepěkný příběh, mne to ještě dnes bolí. Na druhé straně jsem se však v těchto chvílích učil svého otce doopravdy milovat.
 

Vstupní slovo (ze žalmu 98): Zpívej Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci. Zjevil před očima pronárodů svoji spravedlnost.

Modlitba: Hospodine, Pane náš, dnes jsi nám daroval neděli Cantate (Zpívejte), a my přitom ještě nemůžeme být společně. Chceme ti ale dnes poděkovat za zpěvník, který máme k dispozici, za to, že se v písních před tvou tváří smíme spojit s tolika generacemi před námi, že smíme zpívat písně našich předků, a také písně dnešní a současné. Děkujeme ti nejen za jejich líbezné melodie, ale i jejich hluboká, povzbuzující a sladká slova, ze verše, které smíme nejen zpívat, ale i číst a přemýšlet o nich, vždyť zpěvník je naším průvodcem od křtu až do konce našeho pozemského putování, a vlastně ani jím nekončí, vždyť jednou se plně připojíme k nebeským zástupům, které stále zpívají před trůnem Beránkovým chvalozpěvy a dobrořečení.